Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Optimalizace metody stanovení enzymové aktivity flavinových monooxygenas
Hovorková, Adéla ; Dračínská, Helena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Flavinové monooxygenasy, jako biotransformační enzymy katalyzující oxidaci širokého spektra cizorodých látek v organismech, byly dlouho v porovnání s cytochromy P450, rozsáhlejší skupinou biotransformačních enzymů, přehlíženy. Ke studiu metabolismu cizorodých látek se často užívají jaterní mikrosomy, které obsahují oba zmíněné biotransformační enzymy. Jejich katalytická aktivita se může z důvodu potřeby stejných kofaktorů překrývat, a proto je potřebné je vhodně rozlišit. Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací metody pro stanovení enzymové aktivity flavinových monooxygenas v jaterních potkaních mikrosomech. Modelovou reakcí pro optimalizaci metody byla oxidace methyl-p-tolylsulfidu na methyl-p-tolylsulfoxid. Pro stanovení aktivity byly stanoveny nejvhodnější podmínky: prostředí o pH 9,5, 2mM methyl-p- tolylsulfid a 10minutová doba inkubace. Bylo zjištěno, že na oxidaci methyl-p-tolylsulfidu se podílejí i cytochromy P450, izoforma 1A1 nejvíce. Testovány byly i různé inhibitory obou výše zmíněných biotransformačních enzymů (kyselina lipoová, methimazol, Brij 35 a Triton X-100). Jako vhodný inhibitor katalytického účinku cytochromů P450 byl vybrán Brij 35, který neměl na rychlost oxidace katalyzovanou flavinovými oxygenasami žádný vliv. V závěru práce byla z prozatím neznámého důvodu opakovaně...
Vliv inhibitorů tyrosinkinas vandetanibu a lenvatinibu a cytotoxického alkaloidu ellipticinu na biotransformační enzymy
Baráčková, Petra ; Dračínská, Helena (vedoucí práce) ; Václavíková, Radka (oponent)
Inhibitory tyrosinkinas jsou v posledních letech hojně využívanou skupinou látek pro cílenou terapii mnoha typů rakoviny. Doposud byl zkoumán především jejich metabolismus, na druhou stranu o jejich vlivu na expresi a aktivitu biotransformačních enzymů je známo jen velmi málo. Přitom právě změna exprese a aktivity enzymů může mít za následek nežádoucí interakce současně podávaných léčiv a jejich neblahé účinky na organismus. Tato diplomová práce studuje působení inhibitorů tyrosinkinas vandetanibu a lenvatinibu a cytotoxického alkaloidu ellipticinu na vybrané biotransformační enzymy v modelovém organismu laboratorního potkana in vivo. Cílem bylo charakterizovat vliv zkoumaných látek na genovou expresi, proteinovou expresi a aktivitu cytochromů P450 (CYP) 1A1, 1A2 a 1B1 a flavinových monooxygenas FMO1 a FMO3 v ledvinách a játrech. Z ledvin potkanů kontrolních a premedikovaných zkoumanými látkami byly izolovány mikrosomy a RNA. Pomocí elektropřenosu metodou Western blot a následné imunodetekce byla sledována a porovnána míra proteinové exprese CYP1A1/2 v ledvinách a CYP1B1, FMO1 a FMO3 v ledvinách a v játrech. Reverzní transkripcí byla z izolované RNA připravena cDNA, která byla využita jako templát pro kvantitativní PCR, pomocí které byla porovnána relativní míra genové exprese CYP1A1/2 v ledvinách...
Možná úloha flavinových monooxygenas v metabolismu cizorodých látek
Cikánová, Magdaléna ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je přehledem nejdůležitějších literárních údajů o flavinových monooxygenasách (FMO). Jedná se o enzymy, které se zapojují do oxygenace mnoha cizorodých látek, které jsou mírnými nukleofily, jde tedy o sloučeniny obsahující ve své molekule zejména dusík, síru, případně fosfor a selen. Ve svém katalytickém působení využívají FMO molekulárního kyslíku, podobně jako nejznámější cytochromy P450: molekula kyslíku je za přítomnosti NADPH redukčně aktivována, jeden atom kyslíku vstupuje do substrátu, a druhý je redukován na vodu. V mnoha případech si FMO konkurují s cytochromy P-450, často se tyto oxygenasové systémy prolínají, majoritní postavení mají však obvykle cytochrom P-450. V současné době byly popsány savčí, bakteriální, rostlinné FMO a FMO z kvasinek. V lidském organismu bylo doposud objeveno pět genů kódující FMO (FMO1-5), přičemž u třech z nich (FMO1- FMO3) byl prokázán genetický polymorfismus.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.